Fotky v peněžence a jiné znaky dospělých žen

Když jsem byla malá holka, na dospělých ženách mě fascinovaly zejména namalované nehty, lakované střevíce a velké peněženky uvnitř s fotkami členů rodiny. 

Moje maminka ani jednu takovou věc neměla - nehty si nelakovala, barevné střevíce nenosila a velkou peněženku taky nepotřebovala. Nosila přírodní nehty, pohodlné tenisky a praktickou malou peněženku bez fotek. Já jsem to nechápala a těšila se, jak až vyrostu a budu velká, tak všechno tohle rozhodně nosit budu.

Můj dětský úsudek: dospělá žena má vždy namalované nehty

  

Dnes, o dvě desítky let později, nenosím ani červené nehty ani lakované boty a ani žádnou velkou peněženku s fotkami kohokoliv z rodiny. Za to dodnes na ženy, které vykazují všechny známky dospělosti definované mým dětským já, fascinovaně zírám.  

Zrovna minulý týden jsem ve frontě u pokladny v potravinách stála za starší paní a pozorovala ji, jak vyndavá peníze z velké peněženky, kde v plastové průhledné části bylo zastrčeno několik fotek. Jedna černobílá, která již něco pamatovala, a na které byl pravděpodobně její manžel za mlada. Další dvě fotky byly barevné, patrně dětí, které už v současnosti mají možná svoje děti. Na jedné fotce byl pihatý kluk s účesem na ježka s taštičkou na krku na klíče a lístky na obědy a na druhé holka s čelenkou ve vlasech a rovnátky na zubech. A já jsem si zase připadala jako malá holka, která čekala ve frontě s maminkou a pozorovala dospělé ženy.

Chodit nalehko

Včera odpoledne jsem zažila jednu úžasnou věc: šla jsem nalehko! Nalehko, tedy bez jakékoliv brašny, kabelky nebo baťůžku. Byl to nesmírně krásný a uvolňující zážitek! A jak že takový stav nalehko vznikne? Docela lehce! 

Při chození nalehko se budete vznášet

Pokud nejdete se psem nebo prostě jen se smetím a nalehko jdete jen cestou zpět k baráku, většinou vás tento typ chůze jen tak nepotká. Nikoliv však včera mě. Ráno jsem vzala svojí oblíbenou tašku přes ramenonaplnila ji až po okraj a v metru zjistila, že chybí už jen kousek k odtržení ucha. V ten samý den odpoledne jsem měla sraz s bývalou kolegyní na mateřské a její roční holčičkou a měly jsme namířeno na procházku do parku. Nechtěla jsem riskovat, že se mi taška na procházce definitivně rozpadne a z krásného příjemného odpoledne se rázem stane odpoledne otravné s břemenem v náručích. A tak jsem po úvahách, jestli jet ještě před srazem domů pro jinou tašku, a co že vlastně s sebou potřebuji všechno tahat, prostě jen do kapes u kabátu narvala peněženku, klíče a mobil a dokonce se tam vešla i jedna stará výplatnice a odborný časopis pro kolegyni. 

A tak jsem si vyšla z práce, slunce svítilo a já si šla prostě jen tan nalehko! A tak vám po této zkušenosti doporučuji, abyste si taky občas vyšli jen tak nalehko, stojí to to  
tiž za to!

Start

Tady to bude. Všechno. Postřehy ze života. Příběhy. Zamyšlení. To, co mě baví, fascinuje, inspiruje.